Mezi námi a obrazovkou: když chceme být spolu doopravdy

„Pořád koukáš do telefonu, i když jsme spolu doma.“ Neřekla to naštvaně, spíš unaveně. Seděli jsme vedle sebe na gauči, děti už spaly, konečně byl klid. A já měl v ruce mobil. Jen odpovědět na zprávu. Jen rychle projet sociální sítě. Jen zkontrolovat e-mail. Večer utekl a my jsme si vlastně vůbec nepovídali. A bohužel se to takhle děje skoro každý den, protože večer je krátký. Je to jediný čas, který mám pro svou volnou zábavu a zároveň pro chvilku s partnerkou.

Možná je vám tahle situace povědomá. Telefon je skvělý nástroj, ale v určité momenty narušitel blízkosti, pozornosti, intimity. V odborné literatuře se tomuto jevu říká technoference – tedy přerušování nebo narušování mezilidských interakcí použitím technologií, zejména chytrých telefonů. Výzkumy ukazují, že časté technoference v každodenních vztazích může být spojeno s nižší kvalitou komunikace, více konfliktů a menší mírou pozitivního kontaktu „face-to-face“.

Telefon, obrazovka a notifikace si pomalu ukusují z času, který měl být váš. Není to jen pocit – statistiky to potvrzují: podle průzkumu agentury NMS Market Research pro O2 tráví průměrný Čech na mobilním telefonu asi 3 hodiny a 10 minut denně, což je zhruba o hodinu více, než by sami považovali za optimální. U mladších lidí (do 28 let) se průměr přiblíží až k 5 hodinám denně.

V souvislosti s tím se hovoří o nízkém indexu digitálního zdraví, tedy stavu, kdy trávíme s telefonem (a technologiemi obecně) více času, než je optimální stanovená hranice. Dalším zjištěním je, že cca 80 % dospělých s telefonem běžně usíná. Každý dokážeme jistě reflektovat svůj screen time a účelnost využívání technologií, ale když se zamyslíme nad sebou samotným, nad vztahy, rodinou a dětmi – využíváme technologie tak, aby nám jednotlivé sféry nenarušovaly?

A zrovna v toto období přichází Valentýn. Ať už ho slavíte nebo ne, možná právě pozornost je to největší gesto. Jenže Valentýn trvá 24 hodin a vztahy trvají roky nebo ideálně celý život. A to, co je drží pohromadě, nejsou dárky, ale blízkost a rozhovory.

Právě proto vznikly konverzační karty Mezi námi a obrazovkou, které byly vytvořeny ve spolupráci s paní psycholožkou Mgr. Kamilou Číhalovou. Nejsou to romantické fráze ani povrchní otázky do společenské hry. Jsou to promyšlené otázky, které otevírají témata digitálních návyků, společného času, emocí, partnertsví i rodičovství. Pomáhají zastavit autopilota, odložit telefon a začít mluvit jinak než obvykle.

Tyhle karty nejsou o tom hledat chyby. Jsou o tom vytvořit bezpečný prostor, kde může každý říct, jak to opravdu má. Bez obviňování, bez obhajování, jen s cílem si porozumět. Můžete si je vzít večer na gauč, na víkendovou chatu nebo na obyčejné úterní odpoledne. Nečekají na speciální příležitost, ale pomáhají vytvářet speciální chvíle z těch běžných.

Konverzační karty Mezi námi a obrazovkou najdete v e-shopu.

Někteří z vás si už kartičky vyzkoušeli a tady si můžete přečíst jejich osobní zkušenost.

• "Otázky jsou opravdu super, některé z nich by nás ani nenapadlo si položit nebo se nad tím zamyslet. Myslím si, že karty můžou s přehledem být i pro jednotlivce, hlavně ty s otázkou jak moc nás vlastně náš vlastní telefon ovládá. Klidně bych tam viděla i o něco víc otázek k technologiím vs děti (máme zatím malé, ale už teď je to u nás téma). U větších děti bych si dokázala představit, že karty jsou i pro ně. Otázka 47 si myslím, že by měla být povinná pro všechny.
  Celkově hodnotím kartičky jako super počin. Donutí to člověka zamyslet se nad tím jak smysluplný je vlastně online svět. I když zatím jsme teda udělali jen pidi kroky, tak pomalu změnit to, jak digi svět trochu ovládá nás a místo toho ovládnout technologie, aby pomáhaly a ne vysosávaly." Kateřina N.
  
  
• "Už první otázky mě přiměly se opravdu zastavit a zamyslet se nad tím, jak moc technologie zasahují do mého každodenního fungování -  do času pro sebe, do partnerského vztahu i do toho, jaký příklad dávám svému dítěti. Nebyly to obecné fráze, ale konkrétní, někdy až nepříjemně přesné otázky, které se dotýkaly reality našeho života.
  
  Velmi silný moment pro mě byl rozhovor s manželem. Díky kartám jsme si otevřeně pojmenovali, že technologie náš život ovlivňují víc, než bychom si chtěli připustit - a ne vždy pozitivně. Dokázali jsme si díky kartám otevřeně bez výčitek popovídat a stanovit nová pravidla, jak budou naše společné chvíle vypadat (aspoň občas :)
  
  Závěrečné úkoly pro mě byly zásadní. Večer offline nebo vědomé odložení telefonu do jiné místnosti byly celkem výzva. Najednou jsem si uvědomila, jak automaticky po telefonu sahám, jak často jsem myšlenkami jinde, jak jsem bez telefonu nervózní a jak těžké je opravdu vypnout. Trochu mně to vyděsilo. Ale právě tyto (na první pohled jednoduché) úkoly mě ale přiměly změnit některé návyky a být víc přítomná.
  
  Co oceňuji nejvíc, je to, že karty nenutí k radikálním zákazům nebo extrémům. Neříkají „technologie jsou špatné“. Spíš jemně vedou k zamyšlení, k rozhovoru a k vědomým rozhodnutím.
  
  Tyto karty bych doporučila každému, kdo cítí, že technologie v jeho životě začínají přebírat otěže. Každému, kdo chce zpomalit, znovu se napojit na sebe, na partnera a na své dítě - a najít zdravější rovnováhu mezi online a skutečným životem." Ilona H.
  
  
• "Tyhle kartičky na téma digitálních technologií a jejich vlivu na naši psychiku mě mile překvapily. Nejde jen o to „jak s kartami pracovat“, ale dostanete i užitečné tipy a doporučení, jak zacházet s emocemi, které se během hry můžou objevit. Moc se mi líbí i možnost závěrečné reflexe, díky které si člověk všechno v klidu srovná a uzavře.
  
  Asi největší výhoda celé aktivity je to, že působí spíš jako hra nebo společné zastavení, ne jako řešení nějakého nepříjemného problému. Právě díky tomu se o technologiích a jejich vlivu dá mluvit v klidu, bez napětí a obviňování. Otevírá to prostor k přemýšlení a sdílení, které by jinak možná vůbec nepřišlo.
  
  Co oceňuji hodně, je i šíře témat – kartičky mi pomohly nejen nahlédnout sama do sebe, ale taky se zamyslet nad partnerským vztahem, nad tím, jak technologie ovlivňují děti a jejich návyky, a nad spoustou dalších souvislostí. Je to příjemný a smysluplný nástroj, ke kterému se člověk může vracet znovu a znovu." Dana M.

Zdroj k výzkumu: https://www.idnes.cz/mobil/mobilni-operatori/o2-pruzkum-prumerny-cas-straveny-na-mobilu-test-digitalni-zdravi.A251022_125853_mobilni-operatori_LHR?